AUTOR: neznámý autor (dle legendy Mojžíš)
DÍLO: GENESIS
Druh: epika
Žánr: legenda
Forma (dle vypravěče): er-forma
Jazyk:
Jazyk je spisovný a bez vulgarit. V textu se objevují archaismy (brav nebo šekely). Jednotlivé odstavce jsou bohaté na osobní nebo místní názvy v hebrejštině a jejich český překlad (Ben-amí – to je Syn mého příbuzného). Často jednotlivé části začínají předložkou i – osamostatněný větný člen („I ukázal se Hospodin…“).
Postavy a jejich charakteristika:
Bůh – stvořitel, Hospodin
Adam – první obyvatel planety stvořený bohem
Eva – z Adamova žebra, první žena vůbec, nechala se zlákat hadem
Kain – syn Adama a Evy, zemědělec, v rozhořčení zavraždil bratra
Ábel – bratr Kaina, pastýř ovcí, zavražděn svým bratrem
Noe – vyvolený Hospodinem, jenž s archou zachránil živočišné druhy před potopou; bohu poslušný
Abraham – vůči Bohu poslušný
Izák – otec Josefa a dalších synů
Josef – pracovitý a schopný správce Egypta, syn Izáka
Téma:
Základní kameny, na kterých se staví části křesťanské víry a křesťanské filosofie. Kniha je částečně založena na kultuře Hebrejů, kteří reálně žili kdysi v zemi Kanaan (dnešní oblast Palestiny a Izraele) jenž je často v knize zmiňovaná (národ Kenaanský).
Zápletka/obsah:
Příběh začíná oním stvořením světa bohem. Jak Bůh stvořil za šest dní zemi, s Adamem a Evou jenž nepodlehli pokušení a utrhli si jablko ze stromu poznání. V další části se popisuje osud synů Eviných. Ti jednoho dne přinesli bohu dary, avšak Bůh přijal dar jen od Ábela. Kain se rozhněval a svého bratra zabil. Následuje příběh o Noemovi a potopě světa, kdy se Noe stal bohem vyvolený k záchraně jednotlivých živočišných druhů před potopou jenž měla zničit zkažený svět. V části nazvané Stavba babylonské věže dojte k tomu, že lidé se pokusí postavit město dosahující nebesům. To však rozhněvá Boha, jenž za to zmate lidem jazyky. V další části Abraham řeší problém s neplodností, Bůh hu však syna (Izáka) dopřál i tak. Izákovi byla osmého dne provedena obřízka. Na to Bůh otestoval Abrahamovu věrnost a prošel. Kromě toho je zde i příběh Jákoba (příběh o útěku před bratrovou zlobou a strýcovou lstí) a Josefa (odehrává se v Egyptě a je založený na očekávaných sedmi letech blahobytu i chudoby a hladu lidu) nebo příběh o hříšných městech Sodoma a Gomora jejichž zkáze byla ušetřena jediná rodina. První Mojžíšova kniha, jak se jinak Genesis říká, končí smrtí Izraela, jehož balzamované tělo se na jeho žádost vydal odvézt z Egypta na země Kenaanské jeho syn Josef.
Vlastní hodnocení:
Za všeobecně známým začátkem knihy (pravděpodobně nejslavnějším příběhem všech dob) začíná část tak trochu tajemná kvůli mé předešlé slabé znalosti děje, která svým způsobem překvapila i splnila očekávání. Kniha celkově ve mně vzbuzuje pocity absurdity („dožil se 777 let“) a narážím tak na jasný fakt, že se rozhodně nejedná o typickou prózu, nýbrž o legendu. Část jsem zkoušel číst i ve verzi pro 21. století. Od ní jsem se však odvrátil k tradičnějšímu provedení. Jsem však rád, že jsem si přečetl část „knihy knih“ a snad budu s dalšími částmi rád pokračovat.