ia
Děj
1. Obávaný vüdce loupežníiků Viiém zabil svého soka v lásce, aniž však věděl, že je to jeho
vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domu. Vězeň Vilémv noci před popravou přemýši o svém
osuda, louči se se životem a vzpominá na svou milou Jarmilu. Svou vinu odmitá, sám sebe vidi jako
obět sobeckého, nemilujiciho otce. S vilémem soucití též žalářnik, zdrcený tim, co mu o sobě Vilém
wyprávěl. Po hodinách piných samomiuv, kde vystupuje smrt jako definitivní konec života, je
neštastný otcovrah brzy ráno odveden na popraviště, doprovázen modlicim se davem. Uprostřed
májavé přírody se v slzäch louči s milovanou zemi. Tomuto přiběhu předcházi v 1. zpēvu scéna, v niř
Jarmila marně čeká za májového večera na Viléma a dozvidá se o jeho osudu. V závěrečném zpëvu
přicházi na misto popravy poutnik Hynek (představujicí samotného Máchu), kterého zasáhne, ky2
uvidí kostivce v kole a ztotožñuje se s Vilémem (,.na tvěři iehký smích, hiuboký v srdei žal..”)
Z.V prvnim dëjstí se autor zabývá především barvitým popisem mäjové krajiny. Do tohoto
prostředi zasazuje přiběh mladých lidi. Jarmila čeká u jezera na svého mileho.který se ji dlouhou
doou revraci. Zanedlouho spatfuje v dáli lodku. Když připlouvá k ni, celá štastná se k ri rozisihá. Ceká
ji uie velké zklamání, protože misto dlouho očekávaného Viléma připlouvá jen jeho kamarád, kteiý
civikt rmouti zprávou o jejin milém, který zabil Jarmiline svůdce. Netušil však, že je to jeto otec.
Pozitfi má být popraven.
Druhé déjstvi je založeno na úvahách Viléma z vëzení noc před popravou. Vilêm vzpomnd na
své cëtství, otce, jenž svedl jeho milou, jeho odchod z domu a přidáni se k loupežnickénu kmei, vE
kterém se stal jeho vüdcem. Byl nazván “Strašný lesù pán”
Ve vězeni ho též doprovázi i myšlenky o posmrtném životě, na který aie nevèrí.
V prvnim intermezzu se připravuji duchové a přiroda na jeho přijeti mezi në.
ve třetim zpěvu autor uvádi do kontrastu nádhernou zemi płnou štěstí a radcsti se sruitnyra
iéZném čekajiciho na popravu.
Druhé intermezzo obsahuje litost “di uhú noéni chvile” nad ztrátou svého vůdce – lesnia
muže. Do posłedniho dějství myštenkovitě vstupuje sám básník a navštèvuje ono misto, kde byi vilem
popraven. Celá báser koněí velice znémými słovy ,Je pozdní večer – prvni máj -večerní mäj -je tásky
éas. Hrdticin zve ku tásce hias: Hynku!-Viléme!- Jarmilo!”
Rozhor
yrickoepická skladba
znaky romantismu – subjektivismus, tvůrčí fantazie, smysi pro obraznost, motivy tragické
tásky a smrti, kontrastnost jevů, ..
eší vnitřní ozervanost člověka, který nemůže uskutečnit své sny a zároveñ züstává na okraji
e
společnosti, která jej pro jeho odlišnost nechce přijmout
kritika tehdejší společnosti-v kontrastu k ni obdivuje krásy přirody
centrem zájmu je jedince, pokladá otázky týkajicí se lidské existence a marné vzpoury jecince
proti osudu
Forma
4 zpěvy, 2 intermezza
použití jambického verše x trochej ve druhém zpěvu
mnoho metafor, metonymi, personifikací, oxymóronů, epiteton ornans i constans,
přirovnání, ..
slova sladěna v eufonii nebo kakofonii verše, podporované opakováním slov, hlásek a celych
veršů umocněných rytmickými předěly-připominá hudební skladbu
symboly loupežnika, poutníka
Postavy
hlavni postavy -Vilém, Jarmila, Hynek-v básni jsou rozmístěny tak, aby se nepotkali
do reči postav vkládá básník vlastní úvahy, pocity, prožitky
na konci se stylizuje do postavy Hynka
Vilém- loupežnik, bouří se proti společnosti, vyvržen ze společnosti
armila-přitelkyně Viléma, nechá se svést jeho otce, když se dozvi, že je Vilém ve vėzení,
spáchá sebevraždu
Hynek- poutnik, vrací sena místo po několika letech
Frostředi
Machüv kraj- existuje Jarmilina skála
Autor+historicko-společenský kontext
Karel Hynek Mácha
16. listopadu 1810 Praha-6. listopadu 1836 Litoměřice
český básník a prozaik, představite! éeského romantismu a zakladatel moderní české poezie
narodil sev Praze na Malé Straně
vystudoval filozofii a práva
po studiu práv se stal advokátnim koncipientem v Litoměřicich
své první básnické pokusy psal v němčině, česky piše od roku 1830
v prosinci 1831 vychází v časopise Večerní vyražení první Máchůiv text, báseñ Svatý lvan
Mácha byl vášnivý cestovatel – hrady, jezera, hory, skály; i delši cesty-procestoval S- Itálii
Máchüv kraj – Bezděz, Houska, Doksy, Máchovo jezero (kousek od Ceské Lípy
hrál divadlo – při zkouškách ochotnického Kajetánského divadla poznal svou osudovou lásku
Eleonoru (Lori) šomkovou
narodil se jim syn Ludvik, plánovali svatbu, ale té se KHM nedožil
zemel nejspíše na zápal plic nebo choleru
Dio
vjeho básnické tvorbë nacházime sonety i lyrickoepické skladby- básnë se vyskytuji i v jehio
prózach (Marinka, Cikáni)
V próze se věnoval hlavně historickým tématům. Rozhodl se napsat čtyřdiný román Kat, ale
jeho části Vyšehrad, Valdek a Karlův tejn züstaly pouze v náčrtcích. Jediná dokončená a
časově nejpozdėjši část zamyšlené tetralogie z doby Václava V. je Křivoklad
Máj
Cikáni – tematicky se podobà Maji
Cbrazy ze života mého – soubor povidek -pouze 2 dokončené-Večer na Bezdëzu, Marinka
Pout krkonošská – básnická próza
Historicko-spoiečenský kontext
obdobi národního obrození – složitý historický proces, při nëmž došlo k zastavení jazykového
úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka, ke znovuobnovení svébytné národní
iteratury a posléze k národní, kulturní a politické emancipaci
periodizace národniho obrození
o 1. etapa – obranná-70. téta 18. století-počátek 19. stoleti – základy obrozenecké
literatury, dominují viivy klasicismu a osvícenství
o 2. etapa – poč. 19. stoleti-1830-jazykový program, prerornantismus
o 3. etapa- 1830 1848- vznik a rozvoj revolučních sil, romantismus a biedermeier,
vznik austroslavismu (je sem řazen Mácha)
o 4. etapa – 50-léta 19. století – dočasné potiačení národních sil (Bachúv
absolutismus)
biedermeier-životní styi měštanských vrstev, düraz na osobni, rodinné zájmy; pohoda, kilid
rodininého prostředi;, J. K. Tyi
romantismus – viz Edgar Alan Poe
cialší autoři- josef Kajetán Ty, Karel Jaromir Erben (3. etapa)